Vyšší účet za elektřinu nemusí znamenat, že doma spotřebováváte při běžných činnostech více, než je potřeba. Než začnete omezovat praní nebo vaření, proveďte kontrolu. Primárně změřte podezřelé spotřebiče a zjistěte, které takzvaně „žerou“ nejvíce elektřiny. Na základě toho můžete omezit jejich používání, vyměnit je za úspornější nebo je úplně vyřadit ze své domácnosti.
Nejdřív porovnejte kilowatthodiny, ne výši zálohy
Záloha je pouze průběžná platba, nikoli údaj o spotřebě. Na dvou posledních vyúčtováních porovnejte odebrané kWh, délku zúčtovacího období a cenu. Vyšší částku může způsobit dražší elektřina, změna stálých plateb nebo dorovnání nízkých záloh.
Zkontrolujte také, zda dodavatel použil skutečný odečet, nebo odhad. Stav elektroměru porovnejte s vyúčtováním a při nesrovnalosti kontaktujte dodavatele. U dvoutarifního odběru sledujte spotřebu i cenu zvlášť pro vysoký a nízký tarif.
Pokud porovnáváte různě dlouhá období, přepočítejte odběr na den. U elektrického vytápění ale zohledněte také počasí: chladnější zima zvýší spotřebu i bez závady. Samotný růst účtu proto ještě neusvědčuje žádný spotřebič.
Rozhoduje příkon i doba provozu
Největší odběr obvykle hledejte u elektrického vytápění, ohřevu vody a zařízení, která běží dlouho. Rychlovarná konvice má vysoký příkon, ale pracuje pár minut. Starší mrazák nebo přímotop mohou za den odebrat podstatně víc energie.
Pro orientaci platí: příkon v kilowattech krát doba provozu v hodinách dává spotřebu v kWh. Přímotop s příkonem 2 kW za tři hodiny nepřetržitého topení odebere 6 kWh. Pokud jej vypíná termostat, skutečný odběr bude nižší.
U zásuvkových spotřebičů použijte měřič spotřeby s odpovídajícím zatížením podle návodu. Lednici a mrazák měřte několik dní, pračku či myčku přes celý program. Okamžitý údaj ve wattech neukáže, kolik energie zařízení spotřebuje za den.
Pevně připojený bojler, sporák nebo topný okruh běžným zásuvkovým měřičem netestujte. Jejich odběr lze sledovat vhodným podružným měřením, jehož výběr a montáž svěřte elektrikáři. Do rozvaděče sami nezasahujte.
Prověřte hlavně chlazení a ohřev vody
Lednici nenastavujte zbytečně na nejnižší teplotu. Pro běžné skladování bývá vhodná teplota přibližně 4 °C, u mrazáku −18 °C; respektujte návod a požadavky potravin. Skutečnou teplotu ověřte teploměrem, samotná poloha ovladače nestačí.
Zkontrolujte těsnění dveří, námrazu a volný prostor pro odvod tepla podle návodu výrobce. Netěsné dveře nebo zanesené přístupné části mohou prodlužovat chod kompresoru. Čištění provádějte po odpojení od sítě a bez rozebírání zařízení.
U elektrického bojleru prověřte, zda neodkapává teplá voda, není zbytečně vysoko nastavená teplota nebo nedochází k nezvyklému dohřívání. Teplotu nesnižujte pod hygienické požadavky výrobce kvůli riziku legionelly. Při podezření na závadu termostatu či topného tělesa se obraťte na servis.
Změřené výsledky převeďte na konkrétní kroky
Naměřené kWh vynásobte vlastní cenou za odebranou kWh včetně proměnných regulovaných složek a daní. Stálé měsíční platby do úspory nezapočítávejte: po vypnutí spotřebiče nezmizí. Získáte tak použitelný odhad nákladů na jeho provoz.
U pračky a myčky porovnávejte spotřebu celého cyklu, nikoli délku programu. Úsporný program může trvat déle, ale méně ohřívat vodu. Využívejte doporučenou náplň a volbu programu přizpůsobte znečištění i hygienickým potřebám.
Pohotovostní odběr řešte až po velkých spotřebičích. Trvalých 10 W znamená přibližně 88 kWh za rok, u jednotlivého zařízení však může být odběr mnohem menší. Nevypínejte bez rozmyslu lednici, zabezpečení ani přístroje vyžadující stálé napájení.
Po údržbě nebo změně nastavení měření zopakujte za podobných podmínek. Nový spotřebič kupujte až podle naměřené spotřeby a očekávané úspory. Funkční zařízení se nevyplatí měnit jen kvůli stáří, pokud by se investice vracela příliš dlouho.
