Zlatý lesk ještě neznamená, že držíte v ruce zlato. Pozlacený šperk může působit přesvědčivě a samotné číslo vyražené na zapínání nic nezaručuje. Několik šetrných kontrol pomůže odhalit podezřelý kus, jistotu ale poskytne až odborná zkouška.
Začněte značkami a opotřebenými místy
Šperk si prohlédněte lupou, zejména na vnitřní straně prstenu, u zapínání řetízku a na spojích. Hledejte značky i místa, kde se povrch odírá. Odlišná barva kovu pod zlatavou vrstvou může ukazovat na pozlacení.
Čísla 585 a 750 označují deklarovaný podíl zlata ve slitině: 58,5 a 75 procent. Nezaměňujte je však s úředním puncem. Samotný údaj o ryzosti lze napodobit a není spolehlivým důkazem pravosti.
Úřední punc má předepsanou podobu, kterou můžete porovnat s přehledy Puncovního úřadu. Ani chybějící český punc automaticky neznamená padělek: u starších, drobných nebo zahraničních šperků se značení může lišit.
Domácí zkoušky berte pouze jako vodítko
Zlato není přitahováno magnetem. Pokud magnet výrazně přitahuje tělo prstenu či řetízku, je to varovný signál. Drobná pružinka v zapínání však může být ocelová i u pravého zlatého šperku.
Opačný výsledek nic nepotvrzuje. Také měď, mosaz a řada dalších materiálů na magnet nereagují. Magnetická zkouška tedy zachytí jen některé napodobeniny, nikoli všechny pozlacené výrobky.
Určitou nápovědou bývá hmotnost, protože zlato má vysokou hustotu. Porovnávání pouhým potěžkáním je ale nespolehlivé: dutý zlatý řetízek může být lehký a těžký padělek naopak velmi přesvědčivý.
Zapomeňte na kousání, škrábání o keramiku i domácí pokusy s kyselinami či bělidlem. Mohou poškodit šperk, kameny i pokožku. Ani zbarvení kůže při nošení samo o sobě spolehlivě nerozliší zlato od napodobeniny.
Jistotu si opatřete před zaplacením
U dražšího nákupu žádejte doklad s uvedením materiálu, ryzosti a hmotnosti. Ptejte se výslovně, zda jde o zlatou slitinu, nebo pouze o pozlacený povrch. Nápadně nízká cena a odmítání ověření jsou důvodem nákup odložit.
Neznámý šperk odneste ke zlatníkovi nebo se informujte u Puncovního úřadu. Odborník zvolí vhodnou zkoušku podle konstrukce předmětu. Předem se zeptejte na cenu a na to, zda zkoušení nezanechá stopu.
Rentgenová fluorescenční analýza umí zjistit složení povrchové oblasti kovu, ale u silného pokovení nemusí sama stačit. U hodnotných nebo podezřelých kusů proto záleží na odborném posouzení a vhodné kombinaci metod.
