Zima se blíží a s ní i potřeba topit v domácnosti. Zároveň je potřeba i v zimních měsících dostat do místnosti čerstvý vzduch. Pootevřené okno na ventilaci tak může působit jako šetrný způsob větrání. V topné sezóně ale často znamená zbytečné tepelné ztráty. Chybou je hlavně dlouhé větrání úzkou škvírou, při kterém se kromě vzduchu ochlazuje také okolí okna. Tuto chybu dělají lidé v zimě docela často.
Ventilačka ponechaná dlouho otevřená ochlazuje i stěny
Při dlouhém větrání sklopeným oknem proudí dovnitř studený vzduch a vytápění průběžně nahrazuje unikající teplo. Vychládá také ostění a blízké povrchy, které je pak potřeba znovu prohřát.
Krátké otevření okna dokořán umožní rychlejší výměnu vzduchu. Stěny, podlaha a nábytek za tu dobu obvykle nestihnou výrazně vychladnout. Po zavření okna proto pomáhají vrátit místnost na příjemnou teplotu.
Úspora ovšem nespočívá v tom, že přestanete větrat. Vydýchaný vzduch a vlhkost je nutné odvádět. Důležité je změnit způsob: místo dlouhodobě pootevřeného okna větrat krátce, intenzivně a podle skutečné potřeby.
Otevřete okno naplno a pohlídejte radiátor
Před větráním stáhněte termostatickou hlavici radiátoru v dané místnosti. Studený vzduch dopadající na hlavici ji může přimět více otevřít ventil, takže topení začne dodávat teplo právě ve chvíli, kdy uniká ven.
Okno otevřete dokořán, v zimě zpravidla jen na několik minut. Přesná doba závisí na venkovní teplotě, větru i velikosti místnosti. Čím je venku chladněji a čím je proudění silnější, tím kratší větrání obvykle stačí.
Pokud to dispozice dovoluje, krátce otevřete okna na protilehlých stranách bytu. Průvan výměnu urychlí, ale zajistěte dveře a okenní křídla proti zabouchnutí. U otevřených oken zároveň hlídejte děti a domácí zvířata.
Po zavření oken vraťte hlavici na původní nastavení, nikoli na maximum. Vyšší číslo znamená vyšší požadovanou teplotu, ne automaticky rychlejší vytopení. U podlahového vytápění kvůli krátkému větrání nepřenastavujte celý systém.
Řiďte se vlhkostí, ne pouze hodinami
Vyvětrejte po probuzení, vaření nebo sprchování a také při pobytu více lidí v místnosti. V koupelně využívejte funkční odtah, v kuchyni digestoř s odvodem ven. Recirkulační digestoř vodní páru z bytu neodvede.
S orientací pomůže vlhkoměr; v běžně vytápěném bytě bývá vhodná relativní vlhkost přibližně 40 až 60 procent. Dlouhodobě orosená okna či vlhké kouty jsou důvodem prověřit větrání, zdroje vlhkosti i teplotu povrchů.
Máte-li řízené větrání s rekuperací, běžnou výměnu vzduchu zajišťujte podle návodu systému. U místností se spotřebičem spalujícím plyn či pevná paliva nikdy nezakrývejte předepsané přívody vzduchu; nejasnosti řešte se servisním technikem.
